KOČKA JAKO LÉK /René Descartes:"Hrajete-li si s kočkou, netušíte, že si vlastně hraje ona s vámi..."/
Možná to už dlouho víte, možná to je pro vás novinka. Kočky provázejí člověka daleko déle, než mnozí z nás tuší a prošla si obdobími velice rozdílnými. Byla uctívána jako bohyně. Lidé se k ní modlili, byla také zavrhována, jako škůdce, dnes je podstatnou částí lidského světa brána jako samozřejmost, která se snadno přemnoží, jako křivá povaha, která se drží domu, ne člověka a nedá se vychovat.Mnozí trpí mylným přesvědčením, že kočka člověku nic nepřináší. Ale také jsou mezi námi ti, kteří znají tuto bytost z jiné stránky a přistupují k ní zcela jinak.
Typický
pejskař /a tím se nechci nikoho dotknout/ většinou považuje
kočku za hloupou. Za nevěrnou a neužitečnou. Hodně lidí
nemá kočky rádo, ale proč? Protože ji neznají. Kdo někdy
kočku doma měl a hlavně ji poznal, velice rychle změní
názor a mnohdy je překvapen.
Náhle zjistí, že kočka je inteligentní, její chytrost a
šibalství hraničí někdy až s vyčůraností. Dokáže vás
velice vychytrale přimět k tomu, abyste udělali to, co chce,
ale přitom si mysleli, že je to naopak:-) Hledí na vás
oddaně a v hlavě jí raší jedna kulišárna za druhou.
Hraje si s vámi, zkouší vás, VYCHOVÁVÁ VÁS:-)
Kočka je osobnost. Je hrdá, nelpí na vás tak jako pes,
protože je od přírody instinktem vedena k tomu, že se o sebe
umí postarat sama. Že vám dovolila jí tuto cestu usnadnit a
přiměla vás starat se oni, za to jste získali od ní svolení
žít s ní. Člověk má tak trochu od přírody zakořeněn
vlastnický instinkt.Má představu o své "velikosti a
důležitosti".Má potřebu s druhým manipulovat a ovládat
ho. Především, pokud jde o slabšího jedince, za kterého
instinktivně zvířátko považuje./Pokud ovšem nehledí
rozezlenému tygrovi do tlamy z metrové vzdálenosti a nemá kam
utéct. Pak by rád tygra vlastnil a především ovládal, ale
je to šelma, která je o poznání silnější a v takové
situaci člověk cítí, jak je malý a bezmocný./
Tygr nebo kočka domácí, obojí je kočkovitá šelma se
stejnými základy v instinktech, jen to prostředí je ovlivnilo
trochu jiným směrem...
Kočku nezmanipulujete.Dokáže se urazit a "nemluvit"
s vámi celé hodiny. Přehlíží vás jako lán pole, dokud si
to sama nerozmyslí. Nekoupíte si ji ani za jídlo.Musí cítit
důvěru, lásku a pouto, které se vytváří vzájemným
soužitím a zkušenostmi. Ona si vybere, kdo z rodiny je pro ni
ten hlavní, ona určuje pravidla hry. A vy na to rádi
přistoupíte.:-)
Teď to jistě vypadá, že se s kočkou nedá žít, ale není tomu tak.Ve skutečnosti kočka do rodiny přináší klid, vyváženost, je katalyzátorem, který tmelí rodinu dohromady a tlumí spory.Nemá ráda napjatou situaci, dusno, křik. Až vás v hádce okřikne nespokojenou řečí o tom, že ji nebaví vás poslouchat, jak burácíte, případně s vámi 2 dny nepromluví /zatímco věnuje svou pozornost utiskovanému členu rodiny/, protože jste jí otrávili večer, rozmyslíte si, zda je nutné bouchat jako kamna pro maličkost. Kočka velice citlivě vnímá každý výkyv v náladě svých vztahových osob. A většinou nepředstírá, že jí to je jedno. Jak jsme se zmínili již na stránce péče o kočku, neznamená to ovšem, že je kočka zcela nevychovatelná. Důsledností, láskou a odezvami na její chování docílíte toho, aby se chovala tak nějak podle vašich pravidel. Musíte ji zkrátka přesvědčit, že to jsou její pravidla, která vám vyhovují a trváte na nich.Agresivitou si příliš nepomůžete. Kočka nepodlehne nátlaku tak jako pes, který má ve svých instinktech zakořeněno daleko více pokory a možnosti nechat se ovládat.
Různí odborníci se dnes shodují na tom, že kočka je lékem na deprese, na pocit strachu a samoty. Soužití s ní považují někteří odborníci jako pozitivní a účinný prostředek ke snížení krevního tlaku. Postupně člověka stimuluje k větší aktivitě, činorodosti, k zájmu o život a dění. Tím, jak člověka postupně vychovává, v podstatě se člověk stává uvolněným a klidnějším. Přestože narozdíl od psa kočka nevyžaduje pravidelné a časté procházky a tím člověka méně omezuje, neznamená to, že díky ní nepocítíte, že na vás doma někdo čekal, že jste jí scházeli a že vás má ráda. Lépe snáší odloučení přes den, kdy po čas vašeho zaměstnání většinu dne prospí a když se probudí a nudí, dá za vyučenou nějaké té myšce, kterou jí jistě pořídíte na hraní. Po vašem návratu ale vyžaduje přivítání, potravu a v pravý čas i hru. Naučí vás pravidelnému režimu, který je pro ni důležitý a patří do něj i vaše láska a zájem.Oproti psovi více vyžaduje mazlení, hru a lásku a vás to stimuluje o to více, že tato aktivita vychází přímo od ní, nedonutíte ji, aby poslušně dělala to, co chcete vždy, když chcete. Přichází vás potěšit, když jste smutní a také sama hledá útěchu u vás, když má kočičí starosti. Toto pozitvum se projevuje velice výrazně u starších, osamělých lidí, kteří jakoby už neměli pro co žít a dodržovat nějaká životní pravidla.
Pokud
žije kočka v uzavřeném bytě bez možnosti výběhu, o to
více uspokojuje své potřeby hrát si, lovit, poznávat a
hýbat se za pomoci své vztahové osoby. Zapojuje ji do hry na
honěnou, číhanou, schovávanou, baví ji svými veselými
kousky, když ve víru největší lovecké vášně vyhazuje
plyšovou hračku do výšky, vyskakuje chytá ji a dovede i
aportovat, pokud vás ke hře přizve.Je jí jedno, jak je
směšná, když klouže po linu, či dlažbě, že vypadá jako
z kresleného seriálu, když běží na místě, protože jí to
klouže a nebo nabourá při velké honičce do skříně,
protože nevybrala zatáčku. Vše je dovoleno pro její
pobavení, do kterého vtáhne i vás.
Běda ovšem, když se kočce posmíváte ve vážné situaci.To
se nedělá:-)
Nejedna teze vědců už zmiňuje
i vliv kočičího předení na lidský organismus. Sama kočka
nepřede jen tehdy, když je spokojená a je jí dobře, přede i
tehdy, když se potřebuje uklidnit, je nejistá a nebo ji něco
bolí. Dokonce se už můžete setkat s nahrávkou kočičího
předení, která se prodává tak jako kazety s uklidňující
hudbou a mluveným slovem, jako terapie.
A jistě jste v nějakém časopise narazili i na to, že
lékaři doporučují kočku jako terapii pro děti, které trpí
nervovými poruchami, stresem a bázlivostí. Jak jsem se
dočetla v jednom článku, pro ty, kteří nemohou mít kočku
doma už v zahraničí /možná i u nás-to nemám ověřeno/
existují ordinace psychologů a psychiatrů, kde je k dispozici
kočička, s kterou se dítko pomazlí, stráví s ní čas a
kladný vliv na tyto děti je nepřehlédnutelný. Výzkumy
těchto lékařů hovoří o tom, jak pozitivně na člověka
působí například to, když se dotýká jemné kočičí srsti
a poslouchá kočičí předení. Vyplavuje se tím do těla
spousta endorfínů, hormónů štěstí, které člověka velice
pozitivně ovlivňují.
Murphyho zákony o
kočkách |